Axiomatika globálního evolučního procesu

18.10.2016

Žijeme v globální civilizaci, která se začala vyvíjet (od úrovně doby kamenné) po zániku předchozí globální civilizace. Nechme teď stranou jak daleko v minulosti to bylo, jak se daná globální civilizace nazývala, to jednak přesně nevíme a druhak to není až tak důležité. Podstatná informace je že nastal krach vyspělé civilizace, pravděpodobně spojen s geofyzikální událostí, po níž byly zbytky přeživších uvrženy do stavu téměř živočišného a dlouhou dobu bylo hlavním úkolem vůbec přežít na fyziologické úrovni. Existenci několika populačních „úzkých hrdel“ v minulosti , kdy se milionová populace smrskla na hrstku jedinců, jejichž potomci znovu osídlili Zemi, potvrzuje i genetika.

Zánik této předchozí civilizace se v určité podobě odrazil i v Bibli a v národních eposech téměř všech původních kultur Země a byly nalezeny četné archeologické a geologické důkazy potvrzující nějaké globální kataklyzma, po němž nastal krach kultury a civilizace se propadla do doby kamenné, s tím že přežil zlomek původních obyvatel. Avšak určitá část „elit“ předchozí globální civilizace přežila a zachovala si vědomosti a technologie, což je jedním z nejstřeženějších tajemství dneška a z pochopitelných důvodů zuřivě odmítáno oficiální vědou, která obsluhuje panující historický mýtus. Kdyby totiž byl přiznán pravý stav věcí, velmi brzy by bylo odhaleno globální řízení a řízení historického procesu v minulosti.

Jestliže přijmeme za axiom, že vše se děje nejlepším možných způsobem vzhledem na reálnou mravnost a míru chápání všech zúčastněných, že Tvůrce se nemýlí a není lhostejný k tomu, co se na Zemi děje, a že existence lidstva má nějaký cíl, pak vyvstává zákonitá otázka, proč bylo dovoleno smetení předcházející globální civilizace z povrchu zemského (pro zájemce, více informací viz „Smutné dědičství Atlantidy“).

Odpověď zprostředkovává například román Ivana Jefremova “Hodina býka”: vyčerpala svůj potenciál rozvoje a nesplnila misi, která na ní byla vložena vyšším intelektem.

Co to znamená “vyčerpala potenciál rozvoje”? Jednoduše řečeno, že se dostala do slepé uličky a takového stavu, že nejen nerealizovala svou misi vybudování spravedlivé společnosti, ale nezůstala otevřena žádná možnost, že by toho mohla dosáhnout někdy v budoucnu. Došlo k bezvýchodnému (infernálnímu) zacyklení na stádiu nevolnické civilizace, která byla stabilní v následnosti generací, a překročila práh, kdy by se situace mohla někdy v budoucnu změnit. Existence podobného sociálního supersystému je z hlediska Vesmíru bezperspektivní, proto bylo dovoleno sebezničení, start z čistého listu. Matematickou řečí, poté co se “vyhledávací algoritmus” zacykloval na “lokálním optimu” bez možnosti z něj samostatně uniknou, byl proveden “zásah a korekce” aby bylo v budoucnu možné nalezení “globálního optima”. Podobně člověk nebo jakýkoliv intelekt, pokud se snaží dosáhnout nějakého cíle a zjistí že nějaké prostředky selhaly, přejde k jiným prostředkům – toto se jeví být obecným principem Vesmíru jako procesu.

Zde ovšem vyvstává další otázka – pokud se Tvůrce nemýlí a vše se děje nejlepším možným způsobem (s ohledem na reálné okolnosti a možnosti), jaktože předcházející globální civilizace selhala ve svém předurčení a zmizela z povrchu zemského v globálním kataklyzmatu? Zde je třeba se dívat z hlediska evoluce Vesmíru jako živého organismu. Dejme tomu, že předchozí civilizace byla biogenní a rozvíjela se směrem k rozvoji schopností člověka, technosféra nebyla přítomná. Pokud by splnila své předurčení, nebylo by nutné poškozovat planetu technosférou, jako se to děje nyní. Když první „pokus o dosažení cíle“ na základě biogenní civilizace (optimální varianta) selhal, přišly na řadu určité „korekce“ a byl spuštěn „pokus o dosažení cíle“ na základě technogenní civilizace – méně optimální, “hrubší” varianta. Může to vypadat, že přechod od biogenní k technogenní civilizaci je nový pokus Tvůrce. Ve skutečnosti jde o to, že dokud byl předchůdce člověka nadělený jen instinkty a minimálním intelektem, žil v souladě s přírodou jako jiné zvířata. Ale evolučně-genetické nadělení člověka intelektuálním potenciálem otevřelo matrici obrovského množství varianta nových možností vývoje dějinného procesu – dobrých i špatných – různé verze minulých civilizací byly krokem člověka, i současná technosféra. To že si globální vůdci vybrali cesty, které balancovaly na hraně Dopuštění a vedli do slepých uliček, byla opět činnost člověka a ne Tvůrce. Z pohledu Boha jde jen o realizování různých variant vývojových scénářů, matrice, které vyhledávací mechanismus optimální možnosti vede cestami pokus-omyl. S tím že celý algoritmus je nastavený tak, že nakonec bude nevyhnutně dosažen cíl – nalezení Božího Záměru lidstvem a stotožnění se s ním. Souvisí to s tím, jak funguje dobro a zlo. Zlo je velmi tvořivé, většinou o krok napřed před dobrem a vždy vytrvale hledá možnosti, varianty jak dosáhnout svých cílů, dokud existují varianty, tak koná. Dobro má pro změny vždy poslední slovo, vidí dále. Je skromné, milující. Kdyby nebylo zla, spokojilo by se s tím objemem znalostí a stavem, v jakém se nachází. Ale zlo nutí dobro hledat obranné možnosti, zacpávat díry, používat svůj tvořivý potenciál. V podstatě pokud dobro nedopouští, aby zkušenosti se zlem a vědomosti byly zapomenuty, zužuje zlu prostor variant možností jak se realizovat. A zlu vždy unikají jeho vědomosti, takže dobro se nejen učí účinně bránit, ale i dělat prevenci. Za předpokladu, že dějiny nebudou děravou nádobou, odkud se ztrácejí všechny poznatky o minulosti, o boji se zlem, o zkušenostech, bude zlo vyčerpávat všechny své varianty jak se realizovat a dobru budou růst varianty jak se bránit, až to přivede ke stavu, kdy dobro bude schopné blokovat všechny možnosti zla jak se realizovat. A to bude čas, kdy nastane Boží království na Zemi, cíl lidstva předurčený Tvůrcem a popisovaný v různých písmech a proroctvích.

Globální prediktor se snaží pro lidstvo předstírat Stvořitele a napodobuje jeho metody, avšak pro dosažení opačných cílů. Jakým způsobem napodobuje Stvořitele?

– sleduje tendence ve společnosti, ty které jsou v souladu s jeho cíly, podporuje, ty, které nejsou, potlačuje;

– iterativní metody řešení: 1. pokus o optimální řešení, 2. pokud selže, pokus o méně optimální řešení, “hrubší” atd.

Například poté, co se nepodařilo odepsat buržoazní projekt pomocí ideologických, finančních a silových prostředků pomocí marxistického projektu světové revoluce, přešel GP v likvidaci buržoazního projektu jiné prostředky obecných zákonitostí bytí lidstva a spustil likvidaci skrz biologickou a kulturní degradaci, tedy, vyprojektováním takové kultury, která zabezpečí demisi Západu během několika desítek let. Odtud pramení všechny ty LGBT, juvenálka, propagace drog a singles, rocková a elektronická hudba, drogy, kult zábavy, vše namířené proti tradiční rodině a tradičním hodnotám, migrace a islámské komunity v západní evropě od 60-70 let, feminismus, diskriminace bílé pracující většiny a tak dále. Cíl je stále stejný, likvidace buržoazního projektu, jen jinými prostředky.

Obecně je cílem GP maximálně zdržovat vývoj a zabránit tomu, aby lidstvo dosáhlo svého předurčení vybudovat globální civilizaci lidskosti, spravedlivého uspořádání společnosti, kde bude dominovat lidský typ struktury psychiky, vědomá snaha podílet se na realizace Záměru, mise, kvůli které lidstvo existuje.

V dlouhodobém horizontu existují jen dvě finální varianty, zacyklení ve slepé uličce nebude Shora opět dlouhodobě povoleno, stejně jako “minule”: buďto lidstvo vybuduje globální civilizaci spravedlivosti v řečišti Záměru, čímž splní své předurčení na stávající etapě existence, nebo se samo zahubí a zmizí z povrchu zemského, načež bude evoluční proces pokračovat zárodkem nové globální civilizace, i když ne nutně na základě druhu Člověk Rozumný, který se ve výsledku ukázal Člověkem Nerozumným.

Momentálně lidstvo jako celek, kvůli dominanci biblického projektu a nelidských typů psychiky, stále směřuje k sebelikvidační variantě: nová pokolení jsou biologicky neplnocenná v důsledku znečištění životního prostředí, elektromagnetického smogu, potravinářsko-chemického průmyslu; biosféra degraduje; sociální pnutí a degradační procesy ve společnosti rostou. Tento stav lze vystihnout jako globální finanční-ekonomická-ekologická-kulturní systémové krize, přičemž stávající globální kultura a koncepce je to, co tuto krizi způsobilo a v jejímž rámci je neřešitelná. Pro řešení je třeba přejít na alternativní koncepci globalizace, v jejímž rámci jsou tyto nahromaděné problémy řešitelné.